Desatero energeticky úsporné a pasivní výstavby
1. Teplo nepropustíš
Pro konstrukce energeticky úsporných domů platí, že musí splňovat alespoň doporučené normové hodnoty součinitele prostupu tepla "U". Hodnoty pro nízkoenergetický dům jsou pak zhruba o třetinu přísnější než pro běžný dům, pro dům pasivní pak o další třetinu.
2. Dům kdekoliv nepostavíš
Základem je správné umístění stavby na pozemku. Ideálně ji situujeme k severní a východní hranici parcely. Přitom je důležité, aby jižní, a pokud možno i východní, případně západní, průčelí bylo plně přístupné solárním ziskům. Důležitá je i poloha v terénu. Nejméně vhodné je údolí, naopak nejpřijatelnější mírný jižní svah.
3. Kvádr neopustíš
Tvar nízkoenergetického domu musí být co nejkompaktnější, bez zbytečných výstupků. Povrch pláště vůči obestavěnému objemu musí být zároveň co nejmenší. Ideální prostorovým objektem je samozřejmě koule, její realizace je však velmi problematická. Vhodná krychle pak nese rizika s vymezením vnitřního prostoru, a proto je v Evropě ustálen ležatý dvoupodlažní kvádr, delší stranou orientovaný k jihu.
4. Slunci tvář neodvrátíš
Vstupní partie domu a jeho technické zázemí orientujeme na neosluněnou stranu, obytné prostory naopak na osluněnou. Takzvané mokré provozy soustředíme nad sebou, abychom vystačili s jednou stoupačkou. Naprostým neštěstím je garáž umístěná v domě, jelikož ta je v podstatě studenou dírou do stavby.
5. Dům do kožichu neoblékneš
Obálka domu musí být vybavena dostatečnou vrstvou tepelné izolace. Volíme přitom zateplení vnější, nikoli vnitřní, a zároveň rušíme tepelné mosty. U dřevostaveb a při izolaci podkroví je důležité, aby minerální vlnou byla vyplněna každá dutina (od 0,5 cm). Rovněž k nosné stěně přidáváme zateplení.
Nejvhodnějším materiálem pro vyzdění nízkoenergetických domů jsou vápenopískové cihly, betonové tvárnice, liapor apod. V případě pasivních domů jsou vhodné moderní dřevostavby.
Při zateplování soklu domu používáme extrudovaný polystyren, jinak běžný polystyren fasádní. U dřevostavby považujeme za bezpečnou difúzně otevřenou třívrstvou konstrukci.
6. Knihu konstrukčních detailů ctít budeš
Pro správné řešení stavby nízkoenergetického či pasivního domu musíme zpracovat tzv. knihu konstrukčních detailů (v měřítku alespoň 1 : 10), do jejíž přípravy by měl být už v úrovni studie zapojen specialista na tepelnou techniku.
7. Plochu oken spočítáš
Až 40 % tepelných ztrát způsobují okna a dveře. Každé okno má 3-4 krát horší vlastnosti než obvodový plášť. Bráníme se tak, že poměr plochy oken a podlahové plochy v místnostech dodržíme v poměru 1:6. Platí, že je lepší instalovat jedno velké okno s minimální otvíravou plochou než tři okna malá. Důležité je i správné osazení a dotěsnění oken.
8. Vzduchotěsnost domu zajistíš
Nízkoenergetický a pasivní dům je v ideálním případě relativně vzduchotěsný. Značnou tepelnou ztrátu mohou způsobit i jinak obvyklé ventilační průduchy (digestoř, krb, spíž apod.).
Vzduchotěsnost domu je nutné respektovat. Není možné, aby ji kdokoli a jakkoli poškodil. Zásadně tedy utěsňujeme všechny spáry. Důkazem dobré vzduchotěsnosti domu je tzv. blower-door test. Měří se jím tok vzduchu netěsnostmi v obálce budovy.
9. Studený vzduch nevpustíš
Požadavek na vzduchotěsnost nízkoenergetického domu je v rozporu s nezbytnou výměnou vzduchu. Proto do takových domů instalujeme systém řízeného větrání s rekuperací, který lze doplnit například zemním výměníkem tepla. Platí pravidlo, že tradiční ústřední vytápění nahrazujeme teplovzdušným větráním a vytápěním doplněným třeba solárním ohřevem.
10. Bez dozoru nepostavíš
Klíčovým nástrojem kontroly kvality stavby je důsledný dozor projektanta a technický dozor stavebníka.
Toto desatero nelze považovat za dogma. Projektujeme-li nízkoenergetický dům, musíme vycházet především z kvalit pozemku a okolí. Porušení jednoho kritéria (např. plochy oken) lze kompenzovat zpřísněním jiného. Stavíme-li však dům pasivní, žádné kompromisy dělat nelze.
Tento článek je ze stránek HN - originál můžete nalézt zde, kde také najdete další články o stavebnictví.
všechny novinky >>
