Jak si správně vybrat vhodné dveře

Jsou prázdniny, venku 35 stupňů ve stínu a mě napadlo, proč nevyrazit na výlet do jeskyní? Jsou tam krápníky, podzemní řeky, příjemný chlad a taky spousta létajících myší. Ne, že by byla představa, mít je ve vlasech, něco příjemného, ale jinak je netopýr tvor velice roztomilý. A má uši jako sousedka. Tak jsem vzala sousedku a vyrazily jsme. To o uších jsem jí samozřejmě neříkala. Prohlídka splnila má očekávání, příjemně ochladila, a když končila a průvodce nás vedl směrem ke stále se zvětšujícímu vchodovému otvoru, bavil nás vyprávěním, jak to tu asi vypadalo, když zde žili pralidé. Rozhlédla jsem se okolo a říkám sousedce „Kdyby se tu vymalovalo, občas nějaký ten koberec a obrázek, a hlavně se do vchodu daly pořádné dveře, zase by to tak špatné bydlení nebylo.“ Sousedka na to poznamenala, že se to dá říci i opačně. Že kdybychom neměly doma dveře, při troše snahy bychom nemusely mít zase tak špatné jeskyně. Obě dvě jsme se tomu smály až k autu.
 
Doma mě pak napadlo, že vlastně ani nevím, jak si takové dveře vybrat. Když jsem se nastěhovala, všechny tu už byly. A protože mě to vrtalo v hlavě, zašla jsem se vyptávat do Oknostylu. Zase. No, neměli si zřizovat prodejnu přes ulici. Už teď si tykáme a jednou tam určitě přijdu v županu, chlupatých papučích a se šálkem kouřící kávy v ruce.  

Dveře vnitřní, dveře vnější...

Vstoupila jsem do prodejny a vybafla „Dveře!“ Mladík, zjevně nový, protože jsem ho ještě neznala jménem, na mne od počítače leknutě vytřeštil oči. „Eee...dveře?“ „Dveře!“ trvala jsem na svém. „Chci zjistit, jak si vybrat dveře!“. Mladík, který se začínal vzpamatovávat, odpověděl otázkou „Dřevo, hliník, nebo plast?“ „Dneska třeba plast, i tak toho se mnou budete mít až až. Mimochodem, bydlím přes ulici.“ Mladík zalapal po dechu, pak chvíli uvažoval, zřejmě, jestli je to míněno jako vyhrožování, a nakonec odhodlaně vstal a šel mě provádět. Usmívala jsem se a v duchu si opakovala, že už na něj musím být hodná.
 
„Dveře, dveře, a co Vás přesně zajímá?“ zeptal se, když jsme zastavili v oddělení dveří. „Mám od vás plastová okna. Jenže ty bývají ve stěnách směrem z domu ven, zatímco dveře propojují jak dům s okolím, tak jednotlivé místnosti. Jaké tedy vlastně existují druhy?“ „Jednoduše řečeno, vchodové dveře, balkónové dveře a pak ty vnitřní. Ale každý druh dveří má mnoho variant provedení. Tak začněme zlehka....“ „Zlehka?“ odpověděla jsem a zaculila se od ucha k uchu. “Zlehka! Na modelové řady bude času dost. Prvně si je potřeba říci, které se kam hodí. Vchodové dveře musí především něco vydržet, být odolné proti nenechavcům a pořádně těsnit. Těsnit pak musí i ty balkónové, ale většinou vás nepůjde vykrádat horolezec. Zato člověk ocení různé možnosti jejich vyklápění, umožňující větrat. Vnitřní dveře toho musí umět nejméně, ale jako by jim to ubíralo na důležitosti.“ 

Kam otevírat?

Petr chvíli počkal, jestli mu zase nebudu chtít skočit do řeči, ale já se už vážně snažila držet předsevzetí. Proto jsem se jen usmála a mladík pokračoval „Ostatně, i když toho nemusí vnitřní dveře tolik umět, zase mají největší volnost v otevírání. Je jim jedno, jestli se otevírají směrem z místnosti nebo do ní. Jestli se otevírají v obou směrech, těm se říká kyvné; jestli se skládají na stěnu, těm se říká compack; jestli jsou posuvné a zasouvají se do stěny, nebo jsou lemové, a tak se skládají jako leporelo.“ Napadlo mě, že kdyby mi jednotlivé druhy neukazoval na příkladech, už jsem se ztratila. Ale takto stačilo přikyvovat. „Zato venkovní dveře jsou otvíravé většinou dovnitř do interiéru. Je to praktické. Kdyby se otevíraly ven, vítr nebo nenechavec by vám mohl vytrhnout dveře z ruk. Takto se do nich můžete zapřít celým tělem a panty zůstávají bezpečně skryté uvnitř domu. Samozřejmě, takové řešení vždy možné není. Někdy je potřeba mít i u vchodových dveří otevírání směrem ven, ven do ulice, a proto takové typy logicky existují. My je nabízíme jak ve verzi čistě vchodové, tak ve verzi určené pro balkóny.“ Nádech-výdech-nádech.
 
„Otázka, kterou ale mají všechny vytáčející se dveře společné, je otázka, zda se otevírají doleva, nebo doprava. Dotáhnout na byt nové dveře, vydýchat se, osprchovat se, dát si kávu a pak zjistit, že panty na rámu jsou na opačné straně než na dveřích, dokáže poměrně zkazit den.“ Té poznámce jsem se začala smát. Ale v duchu ji raději třikrát podtrhla a napsala k ní tři vykřičníky. „Zato pokud pořizujete nové dveře i s rámem, je jen na vás, jak si dveře sladíte s prostory, nábytkem a s čím vás jen napadne. Na druhou stranu, takové rozhodnutí je poměrně závazek. Vždy se lépe přeskládává nábytek než vybourává rám.“

Velikosti, velikosti

„Asi vše se dělá snáz než vybourávat rám!“ skočila jsem mu s přitakáním do řeči. „Nedokáži si dost dobře představit, jak bych po domě běhala s kangem, rozbrušovačkou a snažila se rám oddělit od stěny. Asi by to dopadlo jak v nějaké komedii, kdy se dům rozpadne na malinkaté kousky a jediné, co zůstane netknutě stát, je ten rám.“ „No, na to už byste si asi objednávala nějakou firmu... “ reagoval Petr "...ale pokud mohu doporučit, než se trápit nad katalogy těch či oněch velikostí rámů a dveří, doufat, že se s metrem v  ruce nepřepočítáte a riskovat, že to odskáčete ještě většími přestavbami, najděte si také firmu, která vám dodá dveře s rámem na míru existujícího otvoru. Na to už dnes člověk nemusí být fajnšmekr s milionem v kapse. Třeba pro Oknostyl je samozřejmostí, že zákazníkovi vše prvně bezplatně přeměříme, a pak vyhotovíme tak, aby rám a do rámu dveře padly na své místo jako ulité.“

Řady, druhy, čeledi a rodokmeny

„Fajnšmekr?“ zeptala jsem se schválně přehnaným tónem. „To si nechte na ty vaše řady!“ „Skvělý nápad!“ vrátil mi to Petr. Oknostyl nabízí vchodové plastové dveře ve třech řadách - Premium, Trocal a Aluplast. Stačí si vybrat podle chuti - jako z bonboniéry. Všechny přitom mají shodně dvojité těsnění, zinkovou výztuž, masivní plastové spojky v rozích, bezpečnostní kování a pořádnou odolnost proti vodě a vzduchu.“ Petr přerušil vyprávění a čekal, jaký dojem jeho výčet zanechal. „Ehm...“ řekla jsem “...takže jestli to dobře chápu, snesou i nějaké to nakopnutí, když po návratu z nákupu zjistím, že jsem si nechala klíče doma?“ Tentokrát se rozesmál Petr. „I tak se to dá říci. Ale záruka na odřeniny od dámské obuvi asi zrovna myslet nebude. Proto se raději otočte na podpatku a jděte si za vrácené přeplatky za teplo, které přes naše dveře nikam neuteče, koupit něco, co vás rozveselí.“ A pak mi ještě ukazoval katalogy všech možných zdobení a vložených okýnek v hranatých, kulatých, nebo třeba plamen připomínajících tvarech. Prý si můžu vybrat z nějaké okrasné výplně od firem Perito a Picassistyl, nebo si můžu navrhnout výzdobu vlastní a oni ji zrealizují. Až mě budou štvát, navrhnu jim, ať mi zrealizují dveře v podobě růžového slona. 
 
Pro toho slona jsem se nadchla, ale moje umělecké nadšení zchladilo popojití k balkónovým dveřím. Musela jsem konstatovat „Ty se mi zdají tak nějak „oknovitá.“ „Taky že ano!“ odpověděl mladík. „Balkónové dveře jsou vyráběné stejným způsobem, jako okna, aby spolu ladily a ponechaly si jejich výhody. Jsou tedy dostupné ve stejných řadách a disponují stejnou technologií, stejným vzhledem a umí stejné věci. Kdyby ale v okolí přeci jen řádili zlodějští horolezci, nebo byl balkón příliš nízko, dá se u balkónových dveří v provedení s rovným křídlem doobjednat bezpečnostní FAB vložka. Hůře pohybliví myslím ocení možnost nízkého hliníkového prahu, nahrazujícího spodní část rámu a uživatelské pohodlí se dá ještě zvýšit oboustrannou klikou.“ Nádech-výdech-nádech. „A ještě dodám, že kombinace oboustranné kliky, FAB vložky a nízkého prahu je  populárním způsobem, jak si udělat vchod do zahrady, nebo třeba garáže. Není sice bezpečná, jako klasické vchodové dveře, ale tam kde to nevadí, vynikne zase menšími náklad. O tom mám jednu historku...“
 
Petr se snažil, vyprávěl jakousi historku, ale protože jsem bytost roztržitá, namísto poslouchání jsem si začala hrát s dalším z vystavených exemplářů. Byly to dveře podobné balkónovým, ale větší a já je otevírala a zavírala, otevírala a zavírala. Představovala jsem si, že až vyhraji v loterii těch pár zasloužených milionů, pořídím si vilu s prosklenou stěnou směrem na západ, abych přes ní mohla v zimě sledovat západy slunce. A v té stěně budu mít právě takové posuvné dveře. 
 
Když si Petr všiml, že zjevně trpí samomluvou, zabručel něco o tom, že se mi ty dveře očividně líbí. „Ty posuvné dveře jsou skvělé!“ vyjekla jsem nadšeně a nepřestávala si s nimi hrát. „Akorát, že toto nejsou klasické posuvné dveře. Ty jsou vedle. Toto je takzvaný HS portál. HS portály bývají větší a masivnější, používají se jako vstupy do zahrad, nebo třeba na terasy, ale díky speciálnímu otevíracímu mechanismu je zvládnete otevřít jedinou rukou.“ „A co prosklené stěny?“ zeptala jsem se. „Ano, používají se jako součást prosklených stěn.“ „Juchů!“ „Prosím?“ „Ale nic...“ „Aha, hmm, jinak posuvné dveře se hodí tam kam HS portály a stejně tak na balkóny nebo do interiérů. Pokud se používají jako vchodové, dají se i ony doplnit o bezpečnostní prvky. To z nich sice stejně bezpečné dveře, jako jsou klasické vchodové, neudělá, zato jsou díky minimálnímu nebo žádnému prahu skvělé pro bezbariérový přístup.“

Bezpečnost především...

Bezbariérový přístup mě naštěstí zatím trápit nemusí, ale ta bezpečnost, to je jiná. K čemu je jeskyně opatřená dveřmi, když vám ukradnou i toho netopýra? A plast nebývá považován za nejpevnější materiál. Řekla jsem si, že do bezpečnosti budu tedy ještě rýt. „Petře, ještě k té bezpečnosti, vím, že už jsme to řešili, ale stejně, co kdybych šla na vchodové dveře s páčidlem?“ „Jak vás napadlo zrovna páčidlo?“ zeptal se Petr se širokým úsměvem. „No, možná, že dveře neprokopnu, ale zloděj sebou většinou nosí páčidlo ne, no a mohl by páčidlo zarazit mezi dveře a rám, takhle...“ názorně jsem mu to ve vzduchu ukazovala „...a plast by se mohl uštípnout, nebo vylomit.“ „No, s páčidlem by přijít mohl, to ano, ale bylo by to jako jít na dřevěné dveře se sekerou - všude spousta úštěpků, spousta hluku a nakonec pochyby o vlastní zlodějské inteligenci „Proč já kr..... nerozbil sklo v okně? Nebo tam nenajel buldozerem?“ 
 
„Už při základním provedení jsou totiž vchodové dveře dodávány s rakouským bezpečnostním systémem MACO nebo německým G-U. Kování je doplněno bezpečnostními skluzy a čepy brání páčení, stejně jako klínování a vyrážení. Zamykací systém je pak řešen moderními bezpečnostními zámky, které také není snadné překonat. U balkónových a posuvných dveří jsou bezpečnostní prvky stejné jako u oken a dají se ještě na objednávku zesílit. Ale i takový HS portál má smysl jen tam, kde ho nemůže náš poučený páčitel „vzít cihlou“. 

A co za to? A co Záruka? Ha!

A tak zůstala poslední otázka. Ta nejlepší na závěr. „Dobře, a co za to ?“ No, orientačně se dá říci, že ty nejzákladnější modely jednokřídlých vstupních dveří začínají okolo deseti tisíc, ovšem modely s maximální výbavou a okrasnou dveřní výplní se pohybují v rozmezí sedmnácti až třiceti tisíc. Dvoukřídlé bývají o třetinu dražší. V porovnání se srovnatelně kvalitními dveřmi ze dřeva nebo hliníku jsou tedy cenově nejvýhodnější. To platí i pro balkónové a interiérové dveře, které se v základních podobách pohybují okolo čtyř tisíc.“ „A co záruka?“ „My dáváme záruku průměrně na pět let. Ale podle současných zákonů už povinná záruka neexistuje, takže to každý prodejce řeší po svém“.
 
Tak jsem zase o něco chytřejší. Poděkovala jsem Petrovi za čas a trpělivost, rozloučila se a šla to povyprávět Kamile. Tedy sousedce. Ale v půli cesty jsem se zarazila, ušklíbla, vrátila do prodejny a na zaskočeného Petra vyjukla „Prodáváte netopýry?“  

Rádi Vám s výběrem vhodných dveří pomůžeme Kontaktujte nás

Nakoupili u nás
Dobrý den,16.6.2016 mi Vaše firma namontovala plastová okna do celého bytu a já Vám tímto chci poděkovat. Od začátku jednání ohledně objednávky jsem komunikoval s pani Pavlínou Karlovou a mohu ji jen pochválit za její přístup k zákazníku. Samotnou montáž provedla čtveřice mužů a jejich přístup k zákazníkovi určitě přesahoval jejich povinnosti, takže znova pochvala. S přáním pěkného dne a mnoho dalších spokojených zákazníků.
Jiří H. Prachatice
Dodání oken proběhlo nad mé očekávání rychle, byla jsem mile překvapená. Vybourání, montáž a následné zapravení proběhlo naprosto profesionálně sehranou skupinou řemeslníků, se kterými bylo radost trávit čas a sledovat jak rychle práci realizují, vše vždy bylo čistě uklizeno a probíhalo zcela bez problémů. Věřím, že i v letech budoucích budu s novými okny od Vaší firmy velmi spokojená.
Andrea K. Loučany