Jak zamezit plísni kolem oken a srážení vody na skle?

Rostoucí ceny energií nutí lidi k úsporám, ale i spořit se musí tam, kde je k tomu prostor. V případě topení s sebou nižší teplota v bytě nenese jen nepohodlí, ale může být začátkem boje s plísní nebo vysokou kondenzací vody na sklech. Vysrážená voda se často objevuje na oknech nebo kolem nich a stává se, že si zákazníci stěžují na kvalitu oken či jejich montáže. To, že se okna rosí a následně na nich, nebo v jejich okolí mohou vznikat plísně, je ale fyzikální jev.

Když je v bytě chladněji a nevětrá se, zvyšuje se vlhkost a ta následně kondenzuje na nejchladnějších místech. To zpravidla bývají okna a dveře či jejich ostění. Abyste se škodlivým sporům hub vyhnuli, je potřeba udržovat teplotu v bytě či domě alespoň na 18 stupních a především pravidelné větrat. Vliv má i umístění a nastavení topných těles, jelikož ta nepřímo ohřívají plochy oken a ostění. Případně přítomnost a nastavení vnitřní stínící techniky a záclony, které mohou ovlivnit proudění vzduchu kolem oken.

V zimě větrejte krátce a intenzivně

Optimální doporučená vlhkost by ve vnitřních prostorech měla být v zimě mezi 45 % až 60 %, v létě mezi 40 % až 55 %. Samozřejmě vařením, mytím a také dýcháním se interiérová vlhkost zvyšuje, proto je pravidelné větrání tak důležité. Neznamená to ale, že byste měli pánu bohu topit do oken. V zimě větrejte krátce, cca 5 - 10 minut, ale častěji, nejlépe 3× denně. Důležité je větrat intenzivně, tedy otevřít všechna okna dokořán a udělat průvan. Díky tomuto intenzivnímu větrání vzduch rychle vyměníte a zdi a vybavení domácnosti nestihnou vychladnout, a rychle tak novému vzduchu předají teplo.

Nejvhodnější je větrat hned ráno, protože po noci je vlhkosti více, a pak taky před spaním, aby se Vám lépe spalo. Zcela nevhodnou cestou je v zimním období dlouhodobé používání ventilace, nebo dokonce mikroventilace. To má smysl snad výlučně v kuchyních či koupelnách tehdy, kdy jsou tyto místnosti využívány k mytí či vaření a krátkodobě tedy dochází k uvolňování vysokého objemu vodních par.

Alternativním řešením je například používání rekuperace

Kromě větrání se snížením vlhkosti pomůže používání:

rekuperace (jedná se o řízené větrání, prostor je neustále provětráván),
digestoře, která má odtah ven (tento typ je ale problematický u pasivních domů),
odvlhčovače vzduchu (u něj je nevýhoda náklady na elektřinu),
sušičky (namísto sušení prádla na věšáku).

Z hlediska vlhkosti jsou nevhodné digestoře s recirkulací vzduchu bez odtahu. Tato zařízení sice odfiltrují pachy z vaření, ale většinu vlhkosti vrátí zpět do místností. Zcela obecně správné větrání těžko nahradíte.

Co dělat, když už plíseň kolem oken je?

Určitě pokračujte s větráním a vytvořte podmínky, v nichž plísně neprosperují. Plíseň je ale nutné také zneškodnit a to buď:

chemicky – účinné jsou dezinfekční prostředky, technický líh, ocet, peroxid vodíku a chlorové čističe (pozor ale, že chlor poškozuje výmalbu),
mechanicky – po navlhčení zeď oškrabete a před nanesením nové výmalby musí úplně vyschnout.

5 tipů, jak mít doma teplo a zdravě bez plísně a nepříjemné kondenzace

Odvzdušněte topný systém, radiátory mějte čisté (prach může zvýšit spotřebu až o 10 %).
Nábytek nedávejte přímo ke zdi, ale zhruba 10 centimetrů od stěny, aby byl zajištěn dostatečný přísun vzduchu. Umožněte proudění vzduchu kolem oken.
Temperujte místnosti na teploty kolem 20 °C a pravidelně větrejte.
Zavírejte dveře a to především u místností, kde se moc netopí nebo kde vzniká velké množství vlhkosti.
Jestli máte ještě stará okna, vyměňte je za nová s izolačním trojsklem.