Zasklení plastových, dřevěných a hliníkových oken

Pro zasklení oken (fixních i otvíravých) a dveří je možno využít celou řadu různých typů plochých skel a jejich kombinací v rámci izolačních sestav dvojskel, trojskel a čtyřskel. Jednotlivé typy skel jsou v sestavách umístěny dle toho, zda jsou od skla požadovány maximální tepelně či zvukově izolační vlastnosti, neprůhlednost skla, případně zvýšená odolnost a tedy vyšší bezpečnostní parametry.

Standardní izolační skla

Izolační skla vznikají slepením 2-4 skleněných tabulí, mezi než je vložen distanční rámeček a volný prostor mezi nimi je vyplněn plynem s nízkou tepelnou vodivostí (zpravidla argon). V závislosti na požadavku na izolační vlastnosti celku a typu profilového systému se v moderních oknech používají izolační dvoj-čtyřskla s ocelovým, případně teplým meziskelním rámečkem (TGI, Swisspacer). Celková tloušťka izolačního skla je následně určena tloušťkou skel a šířkou použitých meziskelních rámečků. Typ meziskelního rámečku a celková tloušťka skla výrazně ovlivňují tepelnou propustnost izolačního skla. Obecně platí, že čím má izolační sklo vyšší tloušťku a čím je větší šířka meziskelních rámečků, tím nižší je celkové Ug skla a tím lepší jsou izolační parametry skla.

Naše okna jsou ve standardu osazena izolačním dvojsklem 4-16-4 s ocelovým rámečkem a celkovou tepelnou propustností Ug 1,1. Sestava obsahuje nízkoemisní pokovené sklo odrážející teplo a jeho izolační vlastnosti jsou srovnatelné se zdí z plných cihel.

Náš tip: Jakým nečekaným způsobem poznat kvalitní izolační sklo?

Určitě jste si v podzimních měsících všimli skel, která jsou z exteriéru zamlžená. Tato vlastnost je za určitých klimatických podmínek typická pro trojskla a čtyřskla, u nichž je vnější sklo chladnější než okolní prostředí a kondenzuje na něm vzdušná vlhkost. Exteriérové sklo je chladné proto, že izolační sklo z interiéru propouští jen minimum tepla a neohřívá vnější sklo. I zamlžená skla tedy mohou být příkladem kvalitního výrobku.

Ornamentní zasklení

Ornamentní skla mají z jedné strany dekor vtlačený do skla při jeho výrobě. Ten zajišťuje nerovnoměrný lom procházejícího světla, díky čemuž je sklo průsvitné, avšak není průhledné, respektive deformuje obraz za sklem natolik, že v závislosti na typu skla v podstatě nelze rozeznat obrysy předmětů za sklem. Ornamentní skla se vkládají jako jedno ze skel do sestav izolačních dvojskel a trojskel a to zpravidla strukturovanou stranou směrem do meziskelního prostoru pro snadnou údržbu skleněné výplně.

Náš tip: Nejoblíbenější ornamentní skla?

Mezi nejpoptávanější ornamentní skla patří jednoznačně naše stálice činčila a kůra. V posledních letech spolu s nárůstem objemu oken a dveří v pastelových barvách roste obliba pískovaného skla typu matelux, které se k barevným dekorům dokonale hodí.

Typy nabízených ornamentních skel:

Bezpečnostní skla

U bezpečnostních skel se používají tři základní typy bezpečnostního skla:

Kalené sklo

Jedná se o plavené sklo, jenž prošlo tepelnou modifikací při teplotách kolem 600 °C, která změnila jeho vlastnosti a vnitřní pnutí. Kalené sklo vyniká vysokou pevností v ohybu, odolností proti nárazům a v případě jeho destrukce dojde k rozpadu skla na velké množství malých a neostrých kousků.

Lepené sklo

Lepené sklo, tzv. connex, je tvořeno třemi a více vrstvami materiálů. Vnitřní a vnější vrstvu tvoří plavené sklo v tloušťce minimálně 3 mm, které je spojeno v jeden celek syntetickou PVB (polyvinyl butyralovou) folií. Lepené sklo vyniká vysokou houževnatostí a odolností a v případě destrukce nikdy díky nosné folii nedojde k jeho „vysypání“. Lepené sklo se v závislosti na požadavku na vlastnosti celého výrobku osazuje z jedné, případně z obou vnějších stran sestavy izolačního skla. Lepené sklo se používá i pro výrobu neprůstřelných skel, které obsahují několik vrstev s různou tloušťkou skla i folií.

Drátosklo

Drátosklo vzniká vtlačením ocelové síťky do roztavené skloviny při výrobě tabulového skla. Ocelová síťka zajišťuje sklu vyšší pevnost a při rozbití minimalizuje množství uvolněných střepů. Drátosklo je neprůhledné a v současnosti se využívá již pouze výjimečně pro zasklení sklepních a garážových oken.

Náš tip: Kam se které bezpečnostní sklo hodí?

V oknech a dveřích se nejčastěji setkáte s lepeným bezpečnostním sklem typu connex , jehož nepopiratelnou výhodou je to, že v případě poškození nedojde k jeho vysypání, minimalizuje se tedy riziko jakéhokoli zranění a současně při rozbití skla zůstane okno „uzavřené“ a není tedy třeba akutně řešit náhradu pro bezpečné oddělení interiéru od povětrnostních vlivů. Určitou nevýhodou je vyšší pořizovací cena a proto se pro aplikace, kde není požadováno sklo průhledné, jako jsou sklepy, garáže a různé další užitkové stavby, využívá levnější tzv. drátosklo, vynikající klasickým industriálním vzhledem. Kalené sklo se využívá pro speciální aplikace především ve veřejných a průmyslových budovách.

Protihluková skla

Principem fungování protihlukových skel je maximální eliminace přenosu vibrací mezi vnějším a vnitřním prostředím díky použití silnějších, případně lepených skel. Ze strany, na niž působí zvukové vlny, je do izolačního skla osazeno sklo v tloušťce 6-10 mm případně connexové sklo, které má při stejné tloušťce vyšší zvukový útlum. Díky použití skel o velké tloušťce výrazně roste hmotnost okenních a dveřních křídel.

Náš tip: Na co se připravit, když potřebuji osadit okna protihlukovým sklem?

Použití silných skel v protihlukových sestavách izolačních dvojskel a trojskel zvyšuje hmotnost okenních a dveřních křídel, což při větších otvíravých oknech s vysokými nároky na zvukový útlum může přinést zásadnější omezení rozměrů okenních křídel. Spolu s růstem hmotnosti, se díky větší hmotě skla zhoršuje tepelná propustnost oken, a proto je třeba při poptávce po těchto výrobcích co možná nejpřesněji definovat požadované parametry oken, aby se mohl hned na počátku zvolit profilový systém s dostatečnou únosností a potřebnými parametry.

Protisluneční

Protisluneční skla zajišťují snížení průniku slunečních paprsků do interiéru a to především u velkoplošného zasklení a oken směřovaných na jih. Tato vlastnost brání přehřívání interiéru při intenzivním náporu slunečního záření a snižuje tak náklady na klimatizaci dotčených prostor. Protisluneční skla jsou konstruována dvěma způsoby:

Skla probarvená v celém objemu – Antisol, Stopsol

Jedná se o plochá plavená skla (tzv. Float), která v celém objemu obsahují barevný pigment. Dle typu pigmentu jsou dostupná v několika barevných odstínech: modrý, zelený, šedý a hnědý. Barevný pigment brání průniku části slunečních paprsků do interiéru a funguje podobně jako sluneční brýle.

Skla potažená reflexními povlaky (pokovená skla)

Tzv. „pokovená skla“ mají na svém povrchu mikroskopickou vrstvu oxidu kovů, která funguje jako reflexní vrstva odrážející světlo a tepelnou energii. V závislosti na orientaci skla, tak může pokovení odrážet teplo zpět do místnosti a šetřit tak náklady na vytápění, případně může odrážet sluneční paprsky do vnějšího prostoru a bránit tak přehřívání interiérů. Pokovená skla dovolují vytvářet vysoce odrazivé skleněné plochy vylučující průhled směrem do interiéru. Pokovená skla se standardně využívají v sestavách izolačních skel pro zlepšení jejich vlastností.

Náš tip: Jaké výhody a nevýhody přinášejí konkrétní protisluneční skla?

Výhodou pokovených skel je, že zpravidla na první pohled nijak nezkreslují a nezabarvují pohled z interiéru směrem ven. Jejich použitím si můžete zajistit vysokou úroveň soukromí bez dalších průvodních jevů celoprobarvených skel. Probarvená skla se zpravidla současně využívají jako estetický prvek dotvářející architektonické ztvárnění staveb, případně se u běžné bytové výstavby využívají jako součást dveřních výplní. V případě, kdy již máte okna osazená, je možné některé typy probarvení či reflexních vrstev suplovat použitím nalepovacích folií. 

Protipožární skla

Protipožární skla se využívají výlučně v hliníkových či ocelových protipožárních konstrukcích s certifikovanou požární odolností dle příslušné ČSN. Třída odolnosti se určuje označením EI a definuje čas, po který sklo a konstrukce odolají působení ohně. Protipožární skla lze konstruovat i jako izolační skla vhodná pro oddělení interiéru a exteriéru. Protipožární skla jsou nejčastěji tvrzená či borosilikátová vrstvená skla, mezi nimiž je teplem aktivovaná reaktivní rozpínavá vrstva případně speciální gel vytvářející ohni-odolnou bariéru.

Kvalitativní parametry skel a skleněných výplní

Kvalitativní parametry skel a skleněných výplní jsou posuzovány dle zvláštních podmínek určených výrobcem skla a skleněných výplní. Příklad kvalitativních parametrů a jejich posuzování naleznete v souboru níže.

Doplňky skleněných výplní

„Teplé“ meziskelní rámečky

Využití teplých meziskelních rámečků dovoluje zlepšit celkovou tepelnou propustnost skla „Ug“ až o 0,1 W/m2K v případě dvojskla. Tímto je možno nejen ovlivnit celkové parametry oken a dveří, ale současně i snížit riziko vzniku kondenzátu (rosení okna) na okrajích skel i při vyšší interiérové vlhkosti a velkém rozdílu vnitřních a venkovních teplot. Teplé meziskelní rámečky jsou dostupné v celé řadě barevných odstínů a jejich nespornou výhodou je i pozitivní přínos k celkovému vzhledu okna.

*některé barevné odstíny jsou dostupné pouze pro velkoobjemové objednávky a vyžadují delší dodací termíny

Sklodělící mřížky

Pro optické rozdělení skleněných ploch se dají využít tři druhy meziskelního členění. Jedná se rozdělení skla sklodělící příčkou, nalepovací příčky a meziskelní mřížky.

Meziskelní mřížky

Meziskelní mřížky jsou hliníkové profily opatřené barevným nátěrem či potiskem v dřevodekoru, které se v požadovaném rastru upevní k distančním rámečkům a spolu s nimi vloží do meziskelního prostoru. Díky tomu, že jsou umístěny mezi skly, nebrání mytí skla a nedochází na nich k sedání prachových částic. Určitou nevýhodou může být jejich šířka v rozmezí 8-45 mm (8, 18, 26, 45 mm), která nedovoluje tvorbu masivních sklodělících ploch. U trojskel se meziskelní mřížky vkládají pouze do jednoho meziskelního prostoru.

Dostupné barvy meziskelních mřížek

Nalepovací příčky

Nalepovací příčky jsou plastové, hliníkové či dřevěné profily, které se v závislosti na typu materiálu okna nalepují z vnitřní a vnější strany (z interiéru a exteriéru) na okenní tabule a vytváří tak optické rozdělení skla na požadovaný počet menších ploch v požadovaném rastru. Nalepovací příčky jsou zpravidla doplněny vložkou v meziskelním prostoru, tzv. duplexem, který opticky dotváří dojem plnohodnotné sklodělící příčky. Nalepovací příčky je možné osadit i bez duplexu, tzn. i dodatečně, avšak v tomto případě je při detailním pohledu vidět zadní strana příčky s lepidlem.

Sklodělící příčky

Sklodělící příčky jsou pevnou součástí konstrukce okenního křídla a rozdělují okenní výplň na několik menších tabulek skla. Sklodělící příčky jsou nejmasivnějším typem sklodělících mřížek a jejich šířka zpravidla odpovídá šířce profilu okenního křídla. U plastových a hliníkových oken je šířka závislá na konkrétním typu profilového systému, u dřevěných oken je omezená pouze konstrukčními limity a jejich šířku je možné upravit na míru každé stavby.